Podnikání a společné jmění manželů
Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může použít jeden z manželů k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas musí být udělen při prvním použití majetku ve společném jmění manželů. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba.
Soudní praxe dovodila, že souhlasem je třeba rozumět obecný předem daný souhlas manžela podnikatele poté, co tento zahájil podnikání, a to před prvním právním úkonem, při němž měl být, v souvislosti s jeho podnikáním, použit majetek náležející do společného jmění manželů. Souhlas k jednorázovému použití majetku ve společném jmění manželů na konkrétní podnikatelský účel není souhlasem ve smyslu ustanovení § 146 občanského zákoníku. Souhlas manžela může být učiněn i konkludentně, a to i pro případ nemovitostí patřících do společného jmění manželů.
Podnikatel – fyzická osoba, zapsaná do obchodního rejstříku, je povinen předložit rejstříkovému soudu do sbírky listin doklad o souhlasu druhého manžela s použitím majetku ve společném jmění manželů k podnikání. V případě rozvodu manželství musí být do sbírky litin uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo. Podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku musí do sbírky listin založit též stejnopis notářského zápisu o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění.
Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.
Obchodní podíl definuje obchodní zákoník v § 114 odst. 1 tak, že představuje účast společníka na společnosti a z této účasti plynoucí práva a povinnosti. Jeho výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 22 Cdo 700/2004 ze dne 20. 7. 2004 určuje povahu obchodního podílu a také objasňuje situaci týkající se zahrnutí obchodního podílu do společného jmění manželů: „S obchodním podílem je spjata majetková hodnota, která je ve smyslu § 118 odst. 1 občanského zákoníku jinou majetkovou hodnotou (majetkem) a jako taková může být předmětem občanskoprávních vztahů. Jestliže i jen jeden z manželů nabude za trvání manželství a z prostředků patřících do společného jmění manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se tím získaný majetek (hodnota takového podílu) ze zákona součástí společného jmění manželů. Důsledkem ustanovení § 143 odst. 2 občanského zákoníku je pouze oddělení či odlišení právního postavení společníka – manžela, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 občanského zákoníku, neboť stejnou měrou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi.“
Za výkon jiné než obvyklé správy lze považovat nabytí i převod vlastnického práva k podílu ve společném jmění manželů na třetí osobu. Absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k podílu zakládá relativní neplatnost takového právního úkonu s tím, že pokud se druhý z manželů neplatnosti nedovolá, jedná se o právní úkon platný.
Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 22 Cdo 952/2007, ze dne 8.10.2008 je vodítkem pro stanovení ceny obchodního podílu pro účely vypořádání společného jmění manželů: „Cenu obchodního podílu nelze pro vypořádání SJM stanovit tak, že by jí byla cena vypořádacího podílu. Vypořádací podíl a obvyklá cena obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným jsou zcela rozdílné hodnoty, které se od sebe mohou podstatně lišit, a v řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze při určení hodnoty obchodního podílu vycházet z výše vypořádacího podílu; tato výše totiž nic nevypovídá o skutečné majetkové hodnotě podílu, tedy o ceně, kterou by za jeho převod bylo možno dosáhnout.“